Setkání

Tato je pro Zoey za její krásná slova. :)

Stříbrný je odraz měsíce v moři,
stříbrné slzy na líčkách tvých,
stříbrným plamenem šaty tvé hoří,
jak stříbro zvoní tvůj tajemný smích.

Na břehu jezera seděla víla,
jak stéblo drobná a osamělá,
motýlí křídla si v křišťálu myla,
snad aby na osud zapomněla.

Oči, tak hluboké, jako je nebe,
drobnými hvězdami prosvícené,
hleděly upřeně samy na sebe,
mlhavým tajemstvím prosycené.

Já tiše promluvil, pohlédl na ni,
ruku jí podal a hlas se mi smál,
bosýma nohama přes rosu ranní
utekla a pak mi ulétla v dál.

Jak rákos nehybně naslouchám vánku,
abych ji nezmeškal, až přijde zas,
avšak již nikdy víc z lehkého spánku
nevzbudil mě její hedvábný hlas.

Na břehu jezera seděla víla,
vzpomínku na ni já v srdci svém mám,
dávno však jezero opustila,
a já zde dodnes sním úplně sám.

13 komentářů u „Setkání“

  1. Stříbrný je odraz měsíce v moři, zlato však přináší báseň tvá. Povedené. A já jsem rád, že jsem sem náhodou zabloudil.

    OdpovědětOdpovědět
  2. Ani ja na ten svoj nejak extra často neprispievam, nemám všeobecne moc času na net. Škoda. Ale som rada, že som si tam dnes zamierila a našla tvoj odkaz :) Ďakujem krásne!
    Úplne príjemný pocit a motýliky v bruchu, keď som báseň čítala. Nádhera, veľa vecí vo mne tento pocit nevyvoláva, básne už vôbec nie, ale tejto sa to podarilo. Až neuveriteľne úžasné *.*

    OdpovědětOdpovědět
  3. Shi, edison23: Děkuji. :)
    Zoey: Jéééé, díky, tohle vážně potěší. Cítím se výjimečná. :)

    OdpovědětOdpovědět
  4. Veď to aj si. Už len preto, že máš takéto schopnosti v písaní a to nielen básní, aj recenzii. Už len takto cez net pre ľudí znamenáš veľa, a určite je to tak aj v reálnom živote :)

    OdpovědětOdpovědět
  5. Nooo, kéž by to tak bylo. :) Kdybys slyšela, co všechno mám momentálně za problémy s nejrůznějšími lidmi jak na netu, tak v reálu, tak ze mě asi zešílíš… ale upřímně – když jsem úplně v pohodě, nebývám schopná skládat verše. Z nějakého důvodu… :)

    OdpovědětOdpovědět
  6. To je pravda, keď je človek spokojný, nemá veľmi dôvod vkladať svoje myšlienky a pocity niekde na papier. Mnohé básne by potom boli také bezduché, príliš šťastné, priame alebo bláznivé, hoci aj také sa občas dobre čítajú. Ale takéto veci ako píšeš ty, to sú veci plné zamyslenia, ktoré človeku vytvoria reťaze predstáv. A to sa mne osobne číta veľmi dobre.
    Inak som naozaj netušila, že máš takéto problémy, to je mi ľúto, ale viem, že mnoho ľudí ťa i rešpektuje, aj keď to možno nedávajú tak často na javo :) A dúfam, že sa tvoje problémy čoskoro vyriešia…

    OdpovědětOdpovědět
  7. Ty umíš pohladit na duši. :)) Děkuji. :)
    Jojo, řetězce myšlenek, to je přesně to, co mám neustále v hlavě. Možná proto tak miluji přesný opak – jednoduché nenáročné věci, které mají šanci mě na chvíli „vypnout“. :))

    OdpovědětOdpovědět
  8. Jo vypnúť. To občas potrebujem aj ja, ale väčšinou vypínam pri nejakej zábavnej dorame alebo pri papiery, ale kreslením. Ale teraz bohužiaľ vôbec nestíham – matury. Neviem si preto predstaviť, čo ma ešte čaká na vysokej, ani dýchať nebudem stíhať, však? Keď sa konečne dokopem odoslať nejaké prihlášky, už je fakt načase…

    OdpovědětOdpovědět
  9. Tak sa teda budem veriť tebe, niektorí hovoria, že je to fakt oddych, iní že dosť makačka. Asi záleží od školy, či ma len všetci klamú a odhovárajú od kvalitného študijného pozadia môjho života :D?

    OdpovědětOdpovědět
  10. No, Zoey, jestli chceš jít na medicínu, tak tedy pevné nervy, na práva taky tak, ale jinak by to snad nemělo být tak zlé… :))

    OdpovědětOdpovědět
  11. Dúfam, dúfam. Už som si kúpila prihlášky, pozor, pozor na mňa :D Už bolo na čase…ešte ich vyplniť, rozhodnúť sa kam a je to…Yaay dneska som si toto zasa prečítala, parádne to ukľudní ^ ^ ďakujem

    OdpovědětOdpovědět

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *