Tak vám sem posílám... báseň. Už je to zhruba rok, co jsem napsala svou poslední, pominu-li těch pár pokusů při překladech a tu maličkost pro Lusi (ta se nepočítá, hned zjistíte proč). Moje básně... nemají prakticky žádnou uměleckou hodnotu. Pokud jde o ně, obvykle je nepíšu vůbec pro nikoho, jen pro sebe samotnou. Možná je to jeden z důvodů, proč se je bojím poslední dobou psát - sice se mi chce, ale ten blog už čte tolik lidí, kteří mě znají, že jsem na básně zatím nenašla odvahu. Básně jsou asi tím, co nejvíc odhaluje moji pravou podobu. Jenže je mi divně, je mi divně strašně dlouho a už to asi vážně potřebuju. Takže máte smůlu. Je tu báseň, komu se to nelíbí, může se mnou třeba přestat kamarádit. :P

Pookřej. :)