Opožděně se zvláštní omluvou Dee, které jsem report slíbila, vám přináším zážitky z Tolkienconu 2011 (ano, přesně na tuhle akci odkazoval ten veliký animovaný banner tady nahoře). A jistě si dovedete představit, jak moc mi na tom zážitku záleželo, když jsem byla měsíc dopředu rozhodnutá, že zkouškové nezkouškové, já se tam prostě dostanu. Nelitovala jsem, zkoušky už mám povětšinou za sebou a čeká mě další veselý semestr na MU.

Levné knihy skýtají mnohá překvapení. Na humoristické fantasy s názvem Zlý princ Charlie jsme narazily se Sid, když jsme jednu prodejnu s levnými knihami zrovna procházely. Jeden výtisk stál pouhých 39 Korun a už z obálky a z těch pár vět, které mi Sid nahlas přečetla, jsem dostala dojem, že by mohlo jít o celkem slušně napsanou knihu s celkem slušným humorem a inteligentním příběhem. A věřte nebo ne - nepřepočítala jsem se.

Byl jednou jeden pán, a ten pán měl strašně rád fantasy. A protože měl rád fantasy, četl mnohé knížky a samozřejmě hrál hry naživo. A když už hrál hry, vymyslel si k nim také vlastní svět. Koncept paralelního světa je poměrně oblíbeným tématem v psychologii, ve fyzice, ve sci-fi i ve fantasy, je to něco, co je většině lidí vlastní. Onen pán si tedy vymyslel svět s mnoha možnostmi, aby si v něm našlo místo co nejvíce lidí, a ten svět představil veřejnosti. Pán se jmenoval Ed Greenwood a jeho svět Forgotten Realms.

"V drowštině neexistuje slovo pro lásku. Nejbližším pojmem je asi ssinssrigg, ale ten popisuje spíše tělesný chtíč a sobeckou chamtivost. Pojetí lásky sice v srdcích některých drowů existuje, ale pro skutečnou lásku, nesobeckou touhu, která často vyžaduje osobní oběti, není ve světě zavilého, nebezpečného soupeření místo."

Kdyby vás to zajímalo, tak za to za všechno může Dee, u které jsem tenhle mimořádně lákavý řetězák objevila. A poněvadž jde o knihy a o psaní o sobě samé, tak jsem nemohla odolat. :) Tenhle řetězák se očividně nepřeposílá, takže kdo chce, ať si ho pak taky vyplní, a kdo ne, tak ať na to zvysoka... kašle. :)

Ahojte všichni. Mám pro vás velký úkol - ve vašich rukou je nyní osud mé seminární práce z Četby japonské beletrie v překladech. Proč? Rozhodla jsem se, že při jejím psaní využiji i názorů ostatních čtenářů, proto bych vás chtěla poprosit, abyste mi vyplnili jistý dotazníček. Je to jen třináct otázek, z nichž pět nemusíte vůbec vyplňovat. Je anonymní a nezkoumá žádné znalosti, pouze názory. Prosím, pomozte mi, vyplňujte a šiřte dále (klidně třeba hoďte i na vlastní stránky, já budu jen ráda). Pokud se vám bude chtít, rozepište se, i to se mi hodí. Mnohokrát děkuji.

Zatímco někteří lidé spí, jiní mohou v noci dělat úplně jiné věci. Třeba takové, které jim navždy změní život. A možná, že navždy změní život i jejich okolí. Možná samotný fakt, že si někde náhodou jen tak sednete a v tu chvíli se tam objeví ještě někdo jiný, vám může změnit život. A taky nemusí.

To, že vás někde naštvou a vy odejdete či vás vyhodí, ještě nemusí být nutně špatné. Člověk si trochu zamrmlá a zanadává, pomyslí si o těch, kteří jím či jeho tvrzením pohrdli, jací jsou to hlupáci, a jde dál. V normálním případě, samozřejmě. Každý vidí na odchodu vždy nejdřív to špatné, ale když už se náhodou stane, že díky tomu třeba narazíte na začarovanou princeznu, do které se následně zamilujete, ještě takový odchod oceníte.

Příliš inteligentní děti to nikdy neměly jednoduché. A když takový příliš inteligentní chlapec z vysoko postavené rodiny, která ztratila velkou část své cti i bohatství, navíc přijde o otce (zločince, kdyby to někoho zajímalo), matka mu zešílí a jediný, na koho se může spolehnout, je jeho Butler, pravděpodobně to nemůže dopadnout zrovna dobře.

Velká A’Tuin je jediný tvor v celém širém vesmíru, který ví, kam jde. Bohužel, protože ošklivé zlověstné rudé hvězdy si takové věci rozhodně neuvědomují. Velká A’Tuin si asi naopak neuvědomuje, jak jsou takové zlověstné rudé hvězdy ošklivé. Jak jistě všichni víte, všeho moc škodí. Příliš velké množství magie na jednom místě také škodí. Příliš velké množství magie v jedné hvězdě je katastrofa, která by mohla zničit svět.