Archiv pro štítek: Fantasy

The Name Lost in Time 04: A Tea Party for Two

It was a beautiful night. Masser and Secunda were forming a nigh perfect eclipse, the latter shrouding most of the former, revealing only a thin circle of partially lit craters. They were watching over the still land of Skyrim like a freshly wed pair, surrounded by myriads of glittering diamonds forming a hazy veil of nebula on their background. The sea of dark, which they dominated, was lined by the colorful aurora on its edges. It was a once-in-a-lifetime sight. Yrith had been preparing for it with all she had. She had read an incomplete collection of astronomy books that the Dwemer had left behind and some proactive wizard had gathered, calculating the position of the moons. She had studied all the constellations she would see in the sky that night. And sure as the shimmering lights of sundry colors lining the horizon, she remembered them all.

číst dál »

The Name Lost in Time 03: There Is No Answer without a Question

Singird Larkwing was not pleased. Not even two days had passed since he had arrived in the College, and the world was already upside down. Back in his student days, rigid discipline had been his only motivation. To arrive late for the class, neglect one’s studies, or disrespect a teacher would have been out of question. Now there were so many who did the latter… and one managed to cross all the lines at once. We lost support from the jarls, they’d said. But to invite brats from wealthy households and let them trample on the College’s honor and tradition? The world must have gone mad.

číst dál »

The Name Lost in Time 02: Friend or Foe?

Yrith gave the box she was holding in her hand a pensive look. Urag gro-Shub would not accept anything less than this. It was carved in smooth larch wood, and coated in fine leather on its edges. Gilded corners held a series of thin glass panels, through which she could see numerous quills of various shapes and sizes. It glistened in the flickering candlelight, casting light upon the dimmed columns of the library. She carefully deposited it on the librarian’s desk and earned herself a heartwarming smile.

“Thank you, you’re a lifesaver,” the orc said. He snapped the book he’d been reading shut and admired the craftsmanship. “Three more copies for the sake of science, would you believe it? And the amount of paperwork to be completed for the new students! Erm, not that I’m blaming you, of course.”

číst dál »

The Name Lost in Time 01: Secret of the Orphan

The wind howled and wailed through the crevices in the cold stone walls, blowing the snow inside the small room through the gaping window. Opposite to it sat a scrawny Breton girl clad in a set of simple, brownish novice robes, leaning to the wall behind her. Cold air filled the room and tiny cloudlets of steam rose from her mouth with every breath. She did not seem to mind them. In her numb fingers, she was gripping a book, eyes fixed on the lines of text, inhaling deeply the fresh air.

Winterhold was a place known for its murky gloom and raging snowstorms. It was grey and harsh, but it had a beauty to it unrivaled by any other place on Nirn. Magic was in the air, and upon its foundations was built the world’s most famous and prestigious school of arcane arts. Strange powers whispered and beckoned to the soul. While most people feared them, a few courageous ones found their beauty and dedicated their life to them, even if it meant spending their entire life in a place forsaken by the divines.

Despite always reveling in the mysteriousness of the place, Yrith Ravencroft was not one of them.

číst dál »

Legenda o sovích strážcích

Legenda o sovích strážcích

Tuším, že recenzi na nějaké dílo, kde vystupují personifikovaná zvířata, jsem tu ještě neměla. Většinou taková díla moc ráda nemám. Mám ráda zvířata, jaká jsou, mám ráda lidi, jací jsou, a nemám příliš potřebu tyhle dva prvky přírody míchat dohromady. Legenda o sovích strážcích se však stala tou šťastnou výjimkou potvrzující pravidlo, na kterou jsem se podívala a prohlásila „Tohle je přesně to, co jsem chtěla vidět.“ Musím tedy upozornit, že jsem se distancovala od sovího elementu v tomhle filmu – koukala jsem zkrátka na film, kde vystupují lidé v podobě sov, a podle toho taky bude vypadat má recenze.

číst dál »

Tolkiencon 2011

Tolkiencon 2011

Opožděně se zvláštní omluvou Dee, které jsem report slíbila, vám přináším zážitky z Tolkienconu 2011 (ano, přesně na tuhle akci odkazoval ten veliký animovaný banner tady nahoře). A jistě si dovedete představit, jak moc mi na tom zážitku záleželo, když jsem byla měsíc dopředu rozhodnutá, že zkouškové nezkouškové, já se tam prostě dostanu. Nelitovala jsem, zkoušky už mám povětšinou za sebou a čeká mě další veselý semestr na MU.

číst dál »

Fullmetal Alchemist – Brotherhood

Fullmetal Alchemist – Brotherhood

Dostala jsem stížnost, že už jsem na blog dlouho nepřidala žádnou anime recenzi. Rozhodla jsem se na stížnost reagovat, protože ve své čiré prokrastinaci nedělám prakticky nic jiného, než že čumím na anime, tedy když mě zrovna někdo nevytáhne ven (a to vůbec není těžké. Zkuste to někdy). Prvním kouskem, který mě napadl z těch, co jsem v poslední době viděla, je Fullmetal Alchemist – Brotherhood. A protože jsem předchozí sérii viděla také, mám pro vás přichystané i malé srovnání. Kdo si mou recenzi na starých stránkách četl (ano, právě tahle recenze mě teď přinutila si sem dát ten odkaz, kdyby si toho někdo náhodou nevšiml), možná se teď trochu pobaví.

číst dál »

John Moore – Zlý princ Charlie

John Moore – Zlý princ Charlie

Levné knihy skýtají mnohá překvapení. Na humoristické fantasy s názvem Zlý princ Charlie jsme narazily se Sid, když jsme jednu prodejnu s levnými knihami zrovna procházely. Jeden výtisk stál pouhých 39 Korun a už z obálky a z těch pár vět, které mi Sid nahlas přečetla, jsem dostala dojem, že by mohlo jít o celkem slušně napsanou knihu s celkem slušným humorem a inteligentním příběhem. A věřte nebo ne – nepřepočítala jsem se.

číst dál »

Svět Forgotten Realms a já

Svět Forgotten Realms a já

Byl jednou jeden pán, a ten pán měl strašně rád fantasy. A protože měl rád fantasy, četl mnohé knížky a samozřejmě hrál hry naživo. A když už hrál hry, vymyslel si k nim také vlastní svět. Koncept paralelního světa je poměrně oblíbeným tématem v psychologii, ve fyzice, ve sci-fi i ve fantasy, je to něco, co je většině lidí vlastní. Onen pán si tedy vymyslel svět s mnoha možnostmi, aby si v něm našlo místo co nejvíce lidí, a ten svět představil veřejnosti. Pán se jmenoval Ed Greenwood a jeho svět Forgotten Realms.

číst dál »