Na ToGetHer jsem se podívala díky Nime. Ta se na to podívala díky Gladness. Obě o tomto taiwanském dramatu napsaly velmi pěkně a pochvalně. Zpočátku jsem si říkala, že až to zkouknu, nebudu psát žádnou recenzi ani dojmy, protože holky už za mě všechno napsaly. Ale mýlila jsem se. Ráda bych ToGetHer předvedla zase z trošku jiného úhlu pohledu.

Mít svůj život pevně v rukou je to, co nikdo z nás nedokáže. V jedné chvíli to může vypadat, že jste ten nejšťastnější člověk na světě, který má nad svým životem plnou kontrolu, v dalším okamžiku vám ale něco nebo někdo přelítne přes nos a váš život se radikálně změní. Pokud přijde změna, vždy čekejte, že to bude změna k horšímu. Tu změnu k lepšímu z ní můžete udělat jen vy. Svými skutky, svými pocity, svým vzezřením i svým vlivem. Pamatujte si jedno. Neexistuje nic, co nedokážete překonat, pokud máte úsměv na tváři.

Na světě existuje mnoho lidí. Jsou mezi nimi lidé, kteří mají všechno a nevědí, co si s tím počít. Jsou lidé, kteří nemají nic a nevědí, jak něco získat. Když se sejdou tyhle dva typy lidí, může se stát mnoho věcí. Mohou se z nich stát nepřátelé na život a na smrt, kteří do sebe vjedou pokaždé, když se potkají na ulici. Mohou žít každý v jiném světě a zkrátka si nerozumět. Nebo se z nich také mohou stát nerozluční přátelé, kteří si k sobě najdou cestu, rozběhnou se, když bude třeba, a zastaví se, když budou muset.