John Morressy – série o Kedrigernovi

John Morressy – série o Kedrigernovi

To, že vás někde naštvou a vy odejdete či vás vyhodí, ještě nemusí být nutně špatné. Člověk si trochu zamrmlá a zanadává, pomyslí si o těch, kteří jím či jeho tvrzením pohrdli, jací jsou to hlupáci, a jde dál. V normálním případě, samozřejmě. Každý vidí na odchodu vždy nejdřív to špatné, ale když už se náhodou stane, že díky tomu třeba narazíte na začarovanou princeznu, do které se následně zamilujete, ještě takový odchod oceníte.

Na takovou zakletou princeznu člověk nenarazí každý den, ale Kedrigernovi, který byl vlastním přičiněním, když dal najevo svůj názor na alchymisty, vyhoštěn z Cechu čarodějů, se právě takto poštěstilo.
Když odešel z Cechu, začal žít konečně doma v Horách tichého hromu. Život to byl sice příjemný, tichý a klidný, ale přesto mu něco scházelo. Až na své občasné výjezdy na pomoc lidem, kteří zrovna potřebovali jeho magii, neměl žádnou společnost. Trol Spot, který mu věrně sloužil od chvíle, co mu zachránil život, mu příliš nestačil, koneckonců jediné, co ze sebe kdy dokázal vyloudit, bylo slůvko ja, sice v mnoha různých tóninách a s jistým emotivním zabarvením, ale vždy jen to jedno slůvko.
Netrvalo ale dlouho a na jedné z jeho cest se na něj usmálo štěstí. Nalezl totiž mluvící žabku, která, jak se následně ukázalo, nebyla původně žabkou, nýbrž princeznou. Kedrigern byl čaroděj a věděl, že na vysvobození takové princezny nestačí pouhý polibek. Ergo čaroval a čaroval, až se před jeho zraky objevila skutečně krásná princezna. Aby to však neměl tak jednoduché, princezna při odčarovávání sice získala zpět svou podobu, ale přišla o hlas. A protože Kedrigern se do princezny skutečně zamiloval na první pohled a zatoužil její hlas slyšet, rozhodl se, že zjistí, jak jí ho vrátit. Cesta to nebyla vůbec jednoduchá a mnohokrát jej zavedla do slepé uličky.

To, co jsem vám tu teď převyprávěla, je začátek děje první knihy ze série o Kedrigernovi nesoucí název Kedrigern a hlas pro princeznu. Jestli se vám příběh zdá jednoduchý, máte naprostou pravdu. Kedrigern vskutku není složitá četba, může si ho přečíst opravdu úplně každý a ocení ho i tací, kteří obvykle fantasy nečtou, protože si Kedrigerna mohou vyložit prostě jako obyčejnou pohádku (typickým příkladem je moje babička – spisovatelka, která fantasy z vysoka pohrdá, ale pohádky má přitom ráda).
Na Kedrigernovi je navíc několik nedocenitelných věcí. Například to, že všechny postavy jsou brané jako součást světa, kde mohou měnit lidi i věci, ale ne celý svět. Nemohou ho ani zachránit, protože tam neexistuje nic, co by mohlo ohrozit celý svět a záviselo na činech jednoho člověka či jedné skupiny lidí.
Když už jsme u těch postav, neměla bych opomenout ani jejich charaktery, protože ty bych bez nadsázky označila za mistrovsky zpracované. Ony jsou tak obyčejné, tak typické, že se člověk nutně musí pozastavit nad tím, jak může jeden člověk něco takového stvořit. Postavy, se kterými se v knihách setkáte nejčastěji, jsou samozřejmě Kedrigern a Princezna (proč tu mám velké P, se dozvíte, až si přečtete knížku). Kedrigern, jakožto muž příběhu, představuje typicky mužský charakter se vším všudy. Občas pěkný bručoun, vytrvalý, ale náladový, schopný slíbit člověku hory doly, ale než se dokope k tomu, aby svoje sliby splnil, uběhne uherský rok. A Princezna je zkrátka… princezna. Krásná a milá, ale vybíravá, silná, ale přesto citlivka, jež se občas musí ujistit i o takových samozřejmostech, jako například jestli ji její milovaný má stále rád.
Možná více než o kouzlech a velkých činech je Kedrigern o životě, o lidech, o tom, jak věci chodí, nebo třeba o tom, že i velké věci jako magie mohou být pro některé docela obyčejné.

Pokud tedy hledáte nějakou jednoduchou odpočinkovou četbu, u které byste se bavili, chvílemi byli příjemně napjatí a která by vám do života přinesla trochu prosté radosti, Kedrigern je přesně to, co vám doporučím. Českého překladu se bát nemusíte – i když jsem v něm objevila drobné nedostatky, stále bych ho označila za jeden z nejlepších současných překladů, s nimiž jsem měla tu možnost se setkat.

Ještě malý dodatek nakonec – Kedrigern a hlas pro princeznu je skutečně první vydaná kniha z této série, ale pokud si ji chcete přečíst chronologicky, začněte titulem Mladý Kedrigern a první kouzlo.

3 komentáře u „John Morressy – série o Kedrigernovi“

  1. Ach, má oblíbená série… :-) Mám pro ni slabost a dost mě mrzí, že některé díly není možné koupit… Páč jsou beznadějně vyprodané. T_T

    OdpovědětOdpovědět
  2. opravdu? No, tak pokud jsi nejake necetla a shanis, pokud to tedy neni Mlady Kedrigern, toho asi doma nemame, tak rekni, ja ti je mohu pujcit. Respektive maminka, ale verim, ze ty knihy nenicis, tak mi snad dovoli ti je pujcit. :)

    OdpovědětOdpovědět
  3. Já jsem četla snad všechno, díky pražské knihovně. :-) Takže v pohodě, ale díky za nabídku. :-*

    OdpovědětOdpovědět

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *