Kdyby vás to zajímalo, tak za to za všechno může Dee, u které jsem tenhle mimořádně lákavý řetězák objevila. A poněvadž jde o knihy a o psaní o sobě samé, tak jsem nemohla odolat. :) Tenhle řetězák se očividně nepřeposílá, takže kdo chce, ať si ho pak taky vyplní, a kdo ne, tak ať na to zvysoka... kašle. :)

To je ale divný nadpis, co? Ale opravdu, škola je zákeřná. Už jen fakt, že udělám každou zkoušku, na kterou se vůbec neučím, jednu dokonce jen díky tomu, že hraji počítačové hry, a zkoušky, na které se drtím kolik dní od rána do večera, ne a ne dát, je podezřelé... ale tím to zdaleka nekončí a pro vás, aktivní, chytré a přemýšlivé čtenáře, tu mám dnes dva úkoly.

Poměrně nedávno se na plátnech našich kin objevil film s názvem Princ z Persie - Písky času na motivy jedné z novějších verzí počítačové hry, dnes téměř patřící mezi základní vzdělání člověka, který se někdy setkal s počítačem. Film však není jediným produktem, který (snad) fanoušci a příznivci hry vytvořili. Na Crweconu se mi dostal do ruky (a následně jsem si poctivě za peníze koupila) komiks, taktéž s názvem Princ z Persie (bez podtitulu) - v následujícím článku tedy čekejte několikanásobné hodnocení.

Ajajaj... strážci mají problémy. A nejen strážci. Měsíc na Facebooku a už mám ve všem jasno. Už je mi jasné, proč vlastně na něj tolik lidí nadává a zároveň na něm zůstává, chápu, proč se zaměstnavatelé bojí brát lidi, co na něm mají účet. Nikdy jsem si nedovedla představit, jak může být jedna sociální síť takhle zneužitelná... ale je. Existuje obrana? Inu, existuje. Nebuďte blbí.

Zdravím vás. Ráda bych, abyste se zapojili do průzkumu ohledně anime vydávaných v Česku, zabere vám to maximálně dvě minutky. Děkuji moc. :)

Bylo několik lidí s různými povahami a různými rodinami a ti se tak dlouho hledali, až se našli... aneb tak by se dal ve stručnosti shrnout celý děj postarší romantické podivnosti z dílny studia Gainax. Koho termíny postarší, romantický, podivnost či Gainax děsí, nemusí číst dál, protože to pravděpodobně bude přesně to, co si myslí, že to je.

Konečně je to tady. Po roce a půl, co jsem si tohle anime stáhla, jsem ho konečně dokoukala, tudíž vám přináším recenzi na jedno z nejoblíbenějších anime vůbec. Co je na něm tedy tak úžasného, že se každému líbí?

Už je to nějaký ten pátek, co Beldaran napsala na svůj blog o tom, jak se k ní chovali v tramvaji, ale já na to narazila nedávno a inspirovalo mě to k tomu, abych sepsala pár bodů, které si vždy živě připomínám, když vykročím z domu. :) Upozornění: Všechny následující informace jsou sepsány na základě skutečných událostí.

Kdo tu četl můj článek a AF? Asi už všichni víte, že se mi něco stalo. Moc jsem to po internetu probírat nechtěla, ale vzhledem k tomu, že to probírá snad každý přede mnou i za mými zády, asi se nemusím stydět oznámit, že jsem zase nezadaná. Ty zlé potvory nazývané hormony se mnou mlátí takovou silou, že se dost často vůbec neovládám, ale po důsledném promyšlení vám všem řeknu jedno: gratulace k rozchodu je odporná, nemorální a netaktní věc. Pokud si myslíte, že nám takhle bude lépe, budiž, je to vaše právo. Ale gratulovat k události, která mě dohání k několika dnům ustavičného pláče, to je věc, co mě značně znechutila. Ti, co by třeba měli takové sklony v budoucnu, nechť si to vezmou k srdci. Musela jsem si kvůli vám opatřit malého zachránce - a tím zachráncem není nikdo jiný než Artemis Fowl.

Snad mi všichni organizátoři, přátelé a jiní bližní odpustí, když zde budu mluvit o Animefestu 2010 jako o své osudové akci. Otázka, na kterou se lidi ptají nejčastěji - užila sis to nebo ne? Vpravdě? Ano i ne. Mám-li být upřímná... po Animefestu mnou projíždí strašlivá vlna hořkosti, která ale se samotnou akcí nemá vůbec co dělat. Pokusím se tedy mluvit jen o tom lepším a to horší... to si nechám pro ty, kdo se zeptají. Mimochodem, omluvte výpadek sekai.cz a některých jeho funkcí, náš poskytovatel se nám právě projevil jako "velice spolehlivý", opravy budou asi chvíli trvat.