My Asian Dream - chill.czss.net

[+] Úvod O stránce Kniha hostí Kontakt

Hana Yori Dango


Člověk může mít spoustu věcí. Hodně záleží na jeho preferencích, ale jsou věci, které si vybrat nemůže. Spousta lidí je nešťastná, protože nemají peníze. Pak jsou lidé, kteří jsou bez peněz naprosto šťastní. Jsou i lidé, kteří jsou šťastní, že peníze mají. A jsou lidé, kteří jsou nešťastní, protože mají peníze. Můžete si říkat, že jim nedoklapává, můžete si říkat, že to je hloupost, protože se spoustou peněz je šťastný každý. Jenže se stává, že peníze za vás leckdy vybírají vaši cestu životem, zatímco vy můžete jen přihlížet a následovat. Najdou se ale i tací, kteří se rozhodnou dát do toho všechno a jít si svojí vlastní cestou, i kdyby to znamenalo, že budou trpět a strádat. A příběh, který se skrývá pod názvem Hana Yori Dango (Boys over Flowers) vypráví právě o takových lidech...


Makino Tsukushi chodí do prvního ročníku Eitoku Gakuen, školy pro japonskou elitu rozmazlených snobů z těch nejbohatších rodin bráno ve světovém měřítku. Ona sama, jak už to tak v příbězích bývá, je z velmi chudé rodiny, většina rodinného rozpočtu proto připadne právě na její školu, což ale jejím rodičům vrásky nedělá. Naopak, oni jsou na tuto skutečnost nesmírně pyšní a celé jejich okolí, snad až na Tsukushi samotnou, si to uvědomuje. Jestli vám to ale připomíná jistou animovanou komedii zvanou Ouran High School Host Club, rychle vás vyvedu z omylu, tady totiž veškerá podobnost končí.
Tsukushiina škola je tedy bohatá - chodí sem děvčata s dokonalým vzhledem díky plastickým operacím, lidé nosící drahé šperky a chlapci s botami od těch nejdražších italských značek. Tím to ale nekončí, elitu elity tvoří skupina zvaná F4 (F jako flower - květina, a 4 podle jejich počtu), parta těch nejhorších zkažených vyvrhelů, jaké můžete kde najít. Jen si vyberte - děvkaři, násilníci, přihlouplá princátka vidící život v penězích; synové nejzámožnějších rodin stojících na vrcholu světového průmyslu ve všech možných oborech. Vzhledem k neskutečným sumám peněz, které vložily jejich rodiny do chodu školy, si proti nim netroufne jít ani profesorský sbor natož některý ze studentů. A když se naší milé F4 něco náhodou nelíbí, prostě si svůj vztek vylijí na spolužácích, leckdy natolik, že se jejich oběti už neukáží ve škole.


S Makino to ale nebude tak jednoduché. Když se jako správná kamarádka postavila na obranu jedné ze svých spolužaček, F4 jí poslala červenou kartu - ty se vyvěšovaly ve chvíli, kdy F4 otevřeně vyhlásila někomu válku. Zrovna šťastná Makino nebyla, ale aby si nechala šlapat po hlavě, to tedy rozhodně ne. Makino byla silnější. Stačilo, aby velkému bossovi celé F4, Domyojimu, dala jednu po čumáku, a hned bylo veseleji. Domyoji její výzvu přijal - ale kdyby Makino věděla, jakým způsobem se věci vyvinou, možná by si to předem rozmyslela, než by se do něčeho takového pustila...

Tohle dorama sestávající ze dvou sérií (9 a 11 dílů) a budoucího filmu (plánuje se na duben roku 2008) z dílny Yasuharu Ishii vzniklo podle stejnojmenné mangy o 36-ti knihách od Yoko Kamio, kterou jsem zatím bohužel neměla tu čest si přečíst. Podle ní bylo vytvořené také anime o 51 epizodách, které jsem taktéž neviděla, a taiwanské hrané drama Meteor Garden (zajímalo by mě, odkud vzali ten název...), ani to jsem neviděla. Zato dorama série jsem viděla obě a musím říct, že jedna jak druhá skutečně stála za to.


První, co mě na seriálu zaujalo, byla (klasicky, v mém případě ;)) hudba. Moje úplně první myšlenka byla - dívám se na Harryho Pottera. Skutečně, ta tajemná hudba mi přivodila takovou náladu. To se naštěstí brzy změnilo - hudba je zde příjemně dynamická, a mění se podle situace. Nástrojově výrazná není, nicméně je velmi příjemná na poslech, hlavně vynikají doprovodné zpívané písničky, v první sérii to bylo Planetarium od Otsuky Ai a v druhé sérii obzvlášť působivá Flavor of Life od Utady Hikaru, kterou jsem si oblíbila.
Další moje myšlenky se týkaly zápletky - skutečně jsem zezačátku myslela, že koukám na Ouran, to se ale změnilo ve chvíli, kdy na scénu nastoupila F4. Což o to, hezcí oni byli, ale s jejich pohostinností už to tak slavné nebylo. Konečně jsem si začala připadat jako v reálu. A i když se jedná převážně o romantický seriál, zas tak moc se to tam s tou romantikou nepřehání, což mi naprosto vyhovuje. Děj se pomalu ale jistě rozvíjel, ke konci vyvrcholil a skončil... no dá se říct, že v první sérii příliš neskončil. Kdyby nebylo té druhé, první by pro mě byla skutečně neuspokojivá, naštěstí jsem ale viděla obě. A musím vás upozornit, že pokud jste tu první neviděli, ani se nepokoušejte koukat na tu druhou - sice ji pochopíte, ale zdaleka z ní nebudete mít tolik, kolik byste mohli.


Vývoji děje pomohly samozřejmě postavy a ti, kteří obsadili jejich role. Postavy jsou vymyšleny vskutku pěkně - žádný extrém, ale žádné nemastné neslané charaktery, o kterých by se dalo říct jen to, že tam prostě jsou. Jak hlavní tak vedlejší postavy měly svůj charakter. Samozřejmě, že pro dívčí publikum byl asi nejvýraznějším charakterem Hanazawa Rui, kterého si zahrál idol všech srdcí teenagerek, Oguri Shun, a musím říct, že v tomto dílku vystupoval skutečně „roztomile“. Pozadu nezůstával ale ani Matsumoto Jun v hlavní roli (Domyoji Tsukasa), nad jeho přeřeky a omyly jsem se musela smát ještě dlouho potom. V druhém díle už byly jeho charakter a proměnlivá nálada tak výrazné, že jsem se ho dokonce skutečně začala bát. Z dívčích rolí nesmím opomenout hlavní hrdinku Makino, „silnou pšenici“, která skutečně přestála i ty nejstrašnější větry a pohromy. Zahrála si ji Inoe Mao (pokud si nejste jistí jejím hereckým výkonem či vám její jméno nic neříká, zkuste se podívat na First Kiss - její role je uplně jiná a zrovna tak její herecký výkon, musím říct, že jsem si ji docela oblíbila). Dále mě zaujala Kato Takako v roli šílené Okami-san, která mě rozesmívala téměř v jakékoliv scéně, kde byla přítomná.


Opravdu vynikající bylo, že děj nic nezdržovalo - vzpomínkové scény tam sice byly, ale nijak přehnané to s nimi nebylo. Stejně tak se mi líbilo, že humor byl originální a neotřelý a i když se jednalo o klasickou romatickou komedii s troškou dramatických scén, přišlo mi to celkově prostě originální a poutavé. Dokonce ani druhá série mě nezklamala, ta byla snad dokonce lepší než ta první - a Hanazawa Rui byl dokonce ještě sympatičtější. ;)

Můj celkový dojem je tedy velice kladný - dorama se mi líbí jak příběhově, tak zpracováním a zvažuji, že si přečtu i mangu. Doporučuji ho všem, kteří netrvají na ničem převratném či propracovaném - svým způsobem se ale dá říct, že propracované je, tak hezké slovní hříčky se totiž jen tak nevidí. Dávám mu 90% - to je velmi silný nadprůměr.




CZIN.eu Valid HTML 4.01 Transitional Dostupnost podle Monitoring-serverů.cz
Linux RULEZ



Chill by Dee
Chill.sekai.cz je pouze moje osobní stránka, nevytvořila jsem žádný z uvedených anime/manga titulů či charakterů, ani nejsem v kontaktu s jejich autory či vydavateli.
Při problémech s obsahem stránky mě, prosím, kontaktujte pomocí e-mailu nebo návštěvní knihy.

Kopírovat jakýkoliv obsah stránek, u kterých nemám uvedený zdroj, je přísně zakázáno.
(c) 2007 by chill.sekai.cz, všechna práva vyhrazena.


Návštěvnost: Online: NetAgent | Celkem: | Toplist

Majitelka&Admin: chill
Poděkování: bigdragon, PeCan, Suneé&JediSoft, Ramoth
Stránka běží od: 21.září 2007
Původní stránka: Chillipepper.babs