My Asian Dream - chill.czss.net

[+] Úvod O stránce Kniha hostí Kontakt

Elfen Lied


Nic není nekonečné, obzvlášť lidská trpělivost. Člověk snese leckajké příkoří, ale všechno má své meze. Můžete sebehodnějšího člověka rozčilovat, a on bude odolávat a odolávat, ale jednou prostě překročíte hranici snesitelnosti a on se naštve. Budete ho provokovat dál a bude vás nenávidět. Nenávist vyvolává další nenávist. Nemůžete vinit člověka z toho, že se brání. Někteří lidé za celý svůj život lásku nepoznají, poznají akorát nenávist a zlost, lidé se jim posmívají a ubližují jim. Jak dlouho může trvat, než všechny ty křivdy a veškerou nenávist, které se dočkal, takový člověk začne svému okolí vracet? A kolik lidí bude jeho hněvu ušetřeno? Jenže co když se někde uprostřed všeho toho chaosu najde někdo, kdo vztáhne k oné osobě přátelskou ruku? Bude pro ni vůbec možné vrátit se zpět na začátek a zkusit to znovu?

Elfen Lied je třináctidílné anime vytvořené na motivy mangy od mangaky Okamoto Lynna. Předem upozorňuji, že tento kousek skutečně není pro malé děti, řekla bych dokonce, že by měla být stanovena hranice 18+. Pokud hledáte nějakou milou romantickou školní komedii, rozhodně nehledáte Elfen Lied. Pokud hledáte super bishoneny a pastvu pro oči, nehledáte Elfen Lied. Pokud hledáte něco psychologického, už jste o něco blíže. Chcete-li se kouknout na krvák plný akce, napětí, ale také dojmů a slz, právě jste našli, co jste hledali.
Do začátku vás uvítá překrásný vysoký vokál zpívající v latině, opening a taky takzvaná theme song celého anime, Lilium. I přes veškeré napětí, které mi Elfen Lied skýtal, jsem tuhle písničku přeskočila snad jen jednou, protože jsem si ji opravdu zamilovala. Dodává celému anime úžasnou atmosféru. Jako podkladová hudba se pak vyskytovala v různých podobách od mužského chorálu přes klavírní doprovod po jednoduchou melodii hrací skříňky. Kupodivu mi stále stejné téma vůbec nevadilo.
Jakmile hudba dohrála, přišlo něco, na co jsem skutečně nebyla připravená. Po jakémsi výzkumném středisku pobíhala mladá dívčina s růžovými vlasy a vytvářela peklo na zemi. Krev tekla proudem, ulétávaly hlavy a ruce, dívka nešla vůbec ničím zastavit a navíc to vypadalo, že to všechno dokáže pouhou silou myšlenky, protože nikde nebylo vidět nic, čím by vraždila. Žádná zbraň, prostě nic.
Musím vás upozornit, že v tomhle momentě jsem přehrávač vypla a od anime odešla. Hádám, že to bylo někdy v létě nebo na podzim předminulého roku. Vypla jsem to po pěti minutách s tím, že takové věci skutečně vidět nepotřebuji, hnusí se mi a už se na to nikdy nekouknu. A mýlila jsem se snad ve všem, v čem jsem se mýlit mohla.
Před pár dny, přibližně rok a půl od chvíle, kdy jsem viděla těch prvních pět minut, jsem si tohle anime pustila znovu s tím, že přece jen zkusím, jestli se to časem nezlepší. A příběh pokračoval...
Dívka tedy pěknou chvíli běhala a vraždila. Byla nahá (nahé dívky jsou v Elfen Lied celkem běžná věc, pánové si jistě taky občas zaslouží nějaký ten fanservis) a proti ní stály stovky vojáků. Všechny do jednoho je doslova rozmašírovala na kaši a utekla. Zraněná spadla do moře. O nějakou dobu později ji na jisté pláži objevil pár lidí - Kouta, vysokoškolský student, a jeho sestřenice Yuka, která je do něj zamilovaná až po uši a je to na ní na první pohled znát. Samozřejmě, že jim bylo divné potkat zraněnou úplně nahou dívku samotnou uprostřed moře, ještě divnější jim však přišlo, že má jakési rohy, které výrazně připomínají nekomimi (kočičí uši). Kupodivu dívka nemluvila. Jediný zvuk, který uměla vydávat, bylo nyuu. Kouta a jeho sestřenice jí tak proto začali říkat. Protože nevěděli, co by s ní měli dělat, rozhodli se vzít ji na nějaký čas domů, jenže ouha! Nyuu byla jedna pohroma za druhou, neustále něco rozbíjela, převracela, používala věci ke špatnému účelu a dokonce byla schopná se i počurat na podlaze (což mimochodem beru jako skutečný zázrak. V kolika příbězích se takové všední věci řeší?).
Tady nastala ta část, u které jsem se popadala smíchy za břicho. Elfen Lied, navzdory tomu, že má velmi hlubokou myšlenku, poměrně vážný a smutný příběh a je v něm spousta krve, akce a napětí, nepostrádá slušnou dávku humoru, což je, řekla bych, v jeho případě velmi potřebná věc, protože jinak bych u toho asi sotva byla schopná vydržet. Humoru má dost a je založený na tom, jak se dětinská Nyuu seznamuje se světem, učí se novým věcem a poznává své okolí. Bohužel to ale není jen své okolí, co musí Nyuu poznat. Je to i krutost světa.
O pár záběrů dál jsme opět ve výzkumném centru, kde už se plánuje pátrání po mladé růžovovlasé masové vražedkyni s malými růžky. Pokud jste nestihli zavnímat její pravé jméno na začátku, dozvíte se ho nyní. Nyuu se ve skutečnosti jmenuje Lucy. Lucy je diclonius, jakási bytost, která má schopnost ovládat vektory, což jsou prapodivné natažitelné ruce, které jsou pro normální oko neviditelné. Záhada, jak Lucy na začátku vraždila, je tedy vyřešena.
Co skutečně je diclonius, jaký má význam a co pro lidstvo znamená, se v první epizodě nedozvíte a já vám to říkat nebudu - přece vám nezkazím překvapení. Věřte ale, že tato myšlenka zasahuje hodně hluboko. Postupem příběhu se seznámíte s více bytostmi takového druhu, s jejich údělem a utrpením. Příběh zasahuje hluboko do jejich mysli a svědomí, sleduje jejich život a způsob, jakým se s ním musely vypořádat. Je to příběh o životě, o lásce, utrpení, o tom, jak spousta z nás ani neví, co se děje ve světě okolo, o tom, jak překonat své životní překážky a o tom, že někteří nedostanou na výběr. Elfen lied je plný nenávisti a zloby, ale také soucitu a přátelství, příběh, který mě dohnal k slzám.
Kromě života Lucy řeší ale Elfen Lied i životy jiných lidí a dicloniů - již ze začátku vám musí být divné, když Kouta říká, že jeho sestra zemřela na vážnou nemoc, a jeho sestřenice Yuka vůbec nechápe, o čem mluví. Brzy do příběhu začnou vstupovat další postavy s ne příliš šťastným životem - malá holčička Mayu, kterou vykázali rodiče, společně se svým pejskem Wantou, doktor Kurama, který chová k dicloniům podezřelé sympatie, diclonuis číslo 7, Nana, která je vyslána, aby se postavila Lucy, a v neposlední řadě také č. 35, Mariko, jejíž osud není o nic méně smutný než ty ostatní.
Na příběhu dokáže skutečně zaujmout i symbolika - křesťanská píseň na počátku, způsob, jakým postavy ovlivňují jedna druhou, to, že spolu od začátku mají mnoho společného a obzvláště poslední scéna, symbolizující úplný konec jednoho a začátek nového příběhu. Všechno je tam jaksi propletené. Málokdy je něco vysvětlené, ani sáhodlouhých vnitřních monologů se nedočkáte, nemusíte se ale bát, že něco nepochopíte. Nakonec to všechno vyplyne samo, děj se bude postupně rozmotávat.
Když už jsme u toho rozmotávání, je zajímavé, že i když asi tak první tři díly opravdu netušíte, o čem tento příběh je, v případě, že se dokážete překlenout přes začátek prvního dílu, vás toto dílko skutečně zaujme. Je pravda, že v každém díle bez výjimky je spousta krve, nápor na vaši psychiku, akce a hodně děje, ale je tam také chvíle oddychu, občas se zasmějete nebo zavrtíte hlavou nad nějakou blbůstkou. Přesto vám ale doporučuji: nedívejte se na tento seriál v jednom zátahu. Vpravdě není dlouhý, má jen 13 dílů, ale neprospěje vám to a nebudete z toho mít tolik, kolik byste mohli.
Věcí, která by vás mohla zaujmout už v prvním díle, je grafika. Když přeskočíte prvních přibližně pět minut, kde jsou přes obrazovku samé červené fleky, naskytne se vám pohled na malý přehrazený potok, přes který se klenula řada můstků porostlých spoustou rostlin. Celá ta nádhera byla lemovaná stromy, převážně sakurami, a svítilo na ni slunce. Z toho jednoho záběru čišela úžasná nálada. V tu chvíli jsem si říkala To anime má skutečně vynikající grafiku. Oči postav jsou sice trošku větší a postavy celkově kreslené jednoduššeji, všechno to ale vynahrazují právě takovéhle záběry, výrazy postav nebo chvíle, kdy se bojuje a vy si můžete pořádně prohlédnout, jak se hýbou. Zkrátka grafika pro mě téměř neměla chybu.


Pravděpodobně jste si již uvědomili, že můj názor na toto anime je opravdu kladný. Mám mu jen velmi málo co vytknout, snad bych si jen odpustila některé přehnané věci zhruba uprostřed, nějaký šestý až osmý díl. V tu chvíli jsem opět zapřemýšlela, jestli to nemám vypnout, protože některé věci byly skutečně drastické a upozorňuji, že snesu hodně, ale jistou věc opravdu ne a právě tahle věc tam byla. Je to vrchol lidské krutosti a právě kvůli takovým věcem jsem si vydupala, že nebudeme večeřet u zpráv.
Z to odečítám jisté body, nicméně nakonec jsem byla ráda, že jsem anime dokoukala. Stálo za to a konec byl opravdu dojemný. Vřele toto anime doporučuji, ale pokud ho někdo pustíte někomu, komu bude méně jak 16, vlastnoručně vás přijdu uškrtit. Mimochodem, pokud se někde vyskytuje osoba, která tvrdí, že anime jsou samí pokémoni, pusťte jim tohle. Ono je to dost rychle přejde. ;)


CZIN.eu Valid HTML 4.01 Transitional Dostupnost podle Monitoring-serverů.cz
Linux RULEZ



Chill by Dee
Chill.sekai.cz je pouze moje osobní stránka, nevytvořila jsem žádný z uvedených anime/manga titulů či charakterů, ani nejsem v kontaktu s jejich autory či vydavateli.
Při problémech s obsahem stránky mě, prosím, kontaktujte pomocí e-mailu nebo návštěvní knihy.

Kopírovat jakýkoliv obsah stránek, u kterých nemám uvedený zdroj, je přísně zakázáno.
(c) 2007 by chill.sekai.cz, všechna práva vyhrazena.


Návštěvnost: Online: NetAgent | Celkem: | Toplist

Majitelka&Admin: chill
Poděkování: bigdragon, PeCan, Suneé&JediSoft, Ramoth
Stránka běží od: 21.září 2007
Původní stránka: Chillipepper.babs