Archiv pro rubriku: Co život dal a vzal

Zápisky z papriččina života

A máme tu silvestra!

A máme tu silvestra!

Tak uplynul další rok našeho života. Pro mě se poslední dva roky nesou ve světle velkých událostí a životních změn. Určitě jste si všimli, že příspěvků sem posílám pomálu. Není na ně čas, a když už se nějaký najde, trávím ho jinak, protože nechci jen sedět u počítače a psát (což dělám prakticky pořád, když se učím, jak jste si vy, co mě máte na facebooku či se mnou trávíte čas na irc, jistě všimli). Nicméně když už jich sem posílám tak málo přes rok, teď na konci vám nějaký ten čas věnuji a protože jsem velmi (možná příliš) sdílná, udělám zde shrnutí událostí, které mě za ten rok potkaly.

číst dál »

Alert! Jak se vyvíjí organizace na českých conech

Ráda bych zde zveřejnila jeden log poukazující na to, jak se teď má organizace conů u nás. Všimla jsem si toho ve více případech, ale tenhle je krásně ilustrující. Jde o letošní Advík. Do začátku bych všem ráda sdělila, že s organizováním conů už mám své několikaleté zkušenosti, kdy jsem každý rok vypomáhala na dvou až třech conech ročně a někdy i v celkem vysokých funkcích. Vím, že organizování není žádná sranda, ale zastávám názor, že když už člověk něco dělá, měl by to dělat pořádně a udělat všechno proto, aby akce, se kterou vypomáhá, šla hladce. Na vkus většiny českých organizátorů jsem příliš aktivní. Nejednou mi mou snahu oplatili nadávkami, urážkami či dokonce křivými nařčeními z věcí, se kterými jsem ani neměla nic společného. Vezmu-li to tak, že může dojít k nedorozumění, budiž, ale proč si to tedy nenechají vysvětlit a proč nejsou poučitelní? Proč při své práci nepřemýšlí, jaký dopad bude jejich vystupování mít na samotný con? Proč se všechny mé dobře míněné rady míjí účinkem a dokonce se setkávají s okamžitým odporem, aniž kdokoliv cokoliv zkusí?
Člověk asi musí být přirozená autorita, aby něco dokázal. Bohužel, mám sice schopnosti a odhodlání, ale přirozená autorita mi chybí. Takže tímto prosím ony přirozené autority, aby si na případy, jako je ten v následujícím logu, dávali pozor. Přece jen – chceme mít kvalitní cony, kde budou spokojení návštěvníci i organizátoři.
Poznámka na závěr – druhá strana mě požádala, abych nezmiňovala její jméno, takže zůstává v anonymitě. Stejně tak zůstávají v anonymitě konkrétní organizátoři, které jsem v logu zmiňovala, abych jim nedělala problémy navíc a mohli případně v klidu zvážit, jestli není lepší příště víc zkoušet a méně se vymlouvat.

číst dál »

MAniFest 2011 – sex, drogy a… Power Rangers!

MAniFest 2011 – sex, drogy a… Power Rangers!

Ač se zpožděním, přináším vám zážitky z každoroční ostravské chlastačky nazvané MAniFest. Pro mě to kupodivu nebyla jen chlastačka, byla jsem na celých dvou přednáškách a postřehla promítání minimálně dvou anime (to protože jsem se při nich snažila usnout, a nesmějte se mi. :P No dobrá, trochu můžete). Začalo to nicméně už v Brně, kde jsem se sešla se skupinou brněnských otaku vyrážejících stejným směrem.

číst dál »

Where go u

Where go u

No, to jsem tomu dala. Mám tu pár rozepsaných recenzí a teď jsem smazala několik pokusů o sdělení, co se stalo, dokonce zírám, že tu mám jeden z podzimu o Aki Macuri, kde jsem byla s Prasátkem. Vy jste mě tu od ledna neviděli. To je ale doba… mám pocit, že se toho stala hromada, na jednu stranu to uběhlo strašně rychle, na druhou to byla celá věčnost. Nějak si nemohu vybrat. Alespoň vám mohu říct, že ještě stále studuji, z japanistiky mě zatím nevyhodili a snad mě nevyhodí ani teď. Už se mi totiž zase blíží další zkouškové.

číst dál »

Tolkiencon 2011

Tolkiencon 2011

Opožděně se zvláštní omluvou Dee, které jsem report slíbila, vám přináším zážitky z Tolkienconu 2011 (ano, přesně na tuhle akci odkazoval ten veliký animovaný banner tady nahoře). A jistě si dovedete představit, jak moc mi na tom zážitku záleželo, když jsem byla měsíc dopředu rozhodnutá, že zkouškové nezkouškové, já se tam prostě dostanu. Nelitovala jsem, zkoušky už mám povětšinou za sebou a čeká mě další veselý semestr na MU.

číst dál »

Kterak je chill blbá a nechala se napálit

Kterak je chill blbá a nechala se napálit

Každý z nás ví, jak pošetilé je říkat si to staré dobré „To se mně přece stát nemůže.“ Stejně tak určitě znáte ten pocit, kdy si to prostě říkáte a nemůžete se přesvědčit, že to není dobrý nápad. Já jsem až do téhle chvíle byla vcelku přesvědčená, že jsem holka pečlivá, věci si kontroluji a jen tak něčemu nenaletím. A zrovna dneska jsem zjistila, že jsem naletěla úplně triviální věci v bance. Věci, které jsem si samozřejmě měla okamžitě všimnout.

číst dál »

Akicon 2010

Akicon 2010

Poslední dobou moje reporty nahánějí lidem hrůzu. Mohu ale rovnou říct, že tohohle se nemusíte bát, dokonce ani když ho píšu hned den po příjezdu z akce, protože Akiconu nemám příliš co vytknout. Jediné, nad čím přemýšlím, je, kam nacpat tu hromadu věcí, co jsem prožila předtím – jako Aki Macuri, úžasné divadelní představení Ostře sledované vlaky, dušičkový výlet na hřbitov nebo třeba zpívání gospelů. No, tak jak bych to jen řekla… všechno se to událo a všechno to bylo skvělé. Korunu tomu pak nasadil koncert Tarji Turunen, kde nadšení sálalo jak z ní, tak z publika. Já tu ženskou prostě miluji. A je to jedna z toho mála, co si mohou dovolit neoblékat se do příliš extravagantních věcí a nepobíhat po jevišti jako maniaci, protože lidi přišli za její hudbou a ona je připravená jim ji naservírovat na stříbrném podnose. Prostě paráda. :) Ale teď už k Aki. Report bude (snad) kratší.

číst dál »

Manifest (2010) pro vítěze

Manifest (2010) pro vítěze

Cože jsem vám to sem psala naposled? Jo, kjógen a škola. Inu… ve škole se leccos změnilo. Realizovala jsem opravdu všechna řešení, která jsem měla v rukávě. A jsem ráda, že jsem to nevzdala, protože se mi to skutečně vyplatilo. A mohu vás uklidnit, hned po tomhle článku plném dalších nesmyslných výžblebtů mého života sem přidám ještě jeden, který vás možná bude zajímat. :) Mimochodem, varování – následující text bude opravdu dlouhý a nebude obsahovat obrázky.

číst dál »