Seirei no Moribito

Seirei no Moribito

Konečně je to tady. Po roce a půl, co jsem si tohle anime stáhla, jsem ho konečně dokoukala, tudíž vám přináším recenzi na jedno z nejoblíbenějších anime vůbec. Co je na něm tedy tak úžasného, že se každému líbí?

Nacházíme se v císařství Yogo, smyšlené zemi, která však nejspíše spadá do našeho světa. Žijí tam obyčejní lidé s obyčejnými povinnostmi jezdící na obyčejných koních. Éru, v níž se odehrává náš příběh, lze přirovnat k našemu středověku. Sledujeme nyní ženu třímající kopí (jak je ženský tvar od slova kopiník? Kopinice? Kopinička?), která se do země vrací po dvou letech strávených v rodném Kanbalu. Balsa, jak se žena jmenuje, však není pouhá bojovnice, ba naopak – je to ochránkyně a zachraňuje životy. Vzala si to jako poslání, proto nemešká, když spatří, jak se povoz s jedním z císařských synů zřítí do řeky, a rozhodne se chlapce zachránit. Pravděpodobně by se jí to nepodařilo, kdyby ovšem malý princ neměl sám jistou ochranu – existence, která v něm spočívá, zachrání nakonec život jak jemu, tak Balse. Jenže, jak už to tak v příbězích bývá, jejich setkání nebylo tak úplně náhoda. Balsa dostane od císařovny pověření, aby chlapce chránila, dokud bude živa. Duch, sídlící v princově těle, totiž děsí císaře, který dělá všechno proto, aby ho zničil. Balsa má nyní před sebou poslední a nejtěžší krok ke splnění svého poslání, při kterém ji čekají věci, jež si nedovedla představit ani ve svých nejdivočejších snech.

Moribito Moribito Moribito

Do seriálu uvítá diváka anglicko-japonská j-popová píseň Shine, velmi vydařený kousek od veleslavného zpěváka Hydea (čti [hajd]). Zkušený divák si poslechne pěknou písničku, zhlédne asi tak stejně vydařený klip dodávající pocit nekonečné volnosti a řekne si, že openingy jsou přece dělané tak, aby zaujaly. Jenže hned při prvním záběru si uvědomí, jak moc odlišné je Seirei no Moribito od „průměrného“ anime. Připraven je tu pro něj pohled na hory a následně na pochodující Balsu. Musím uznat, že grafika, ač efektům zde není přikládána příliš velká váha, je vskutku úchvatná. Někteří by prohlásili, že je to kýč, vyumělkovaná pastva pro oči. Já tvrdím „ne“. Nenajdete tu ani prsaté školačky, ani ženy s obrovskými kukadly, nejsou tu překrásní chlapci, kteří by v děvčatech vyvolávali výkřiky „kyááá“ a „kawaii“, už vůbec tu není hromada světélkujících efektů, různých hvězdiček a cingrlátek, na které je se dobře kouká. Předností této grafiky je totiž smysl pro detail, který tvůrci přivedli k dokonalosti. A co je na tom dobré – kvalita grafiky se v průběhu nemění.
Pozadu však nezůstává ani hudba – jak by taky mohla, když tu má na svědomí Kawai Kenji, jeden z mistrů japonské soundtrackové tvorby (pravděpodobně nejznámější soundtrack z jeho sbírky je Ghost in the Shell, ale mnohým z vás určitě řekne něco i Death Note, Higurashi no Naku Koro ni nebo třeba Vampire Princess Miyu). Dominují především smyčce a flétna, ke konci pak zpěv. Kdo nemá srdce z kamene, toho si hudba svou hloubkou určitě získá. Na konci pak každý díl uzavírá něžná píseň Itoshii Hito od mé oblíbenkyně Tainaky Sachi – a když říkám oblíbenkyně, jistě si dovedete představit, co si o písničce myslím.
Správné fantasy by mělo mít správný příběh. Seirei no Moribito příběh má, ale nečekejte žádné drsné souboje ani úchvatnou magii. Řeknu-li to tím nejprostším způsobem, Moribito vám toho z příběhu moc nedá vlastně ani samotná jeho myšlenka není až tak originální. Vůbec se o něm nedá říct, že je bez děje, na konci čekejte dokonce bitvu, ale nedoufejte ve zběsilé putování několika dobrodruhů, to se zkrátka nekoná. Souboje jsou rychlé a je v nich jen tolik, kolik je potřeba. Budou chvíle, kdy jen budete čekat, až se příběh konečně pohne, anime vás totiž zavede i do prostředí poklidného života vesnické „rodiny“. Mohu vás ale ujistit, že s takovou hudbou a grafikou se to dá více než vydržet.
Moribito nevede klasické charakterové stereotypy, které jsou k nalezení v běžných anime či mangách. Nenabízí ani rasové stereotypy západních fantasy. Představte si příběh protkaný šintoistickými a buddhistickými myšlenkami, který vypráví o obyčejných lidech snažících se přežít těžkosti, které jim život připravil. Uměle „přitroublé“ postavy a jimi uměle vytvořené šílené situace, to zde neexistuje. Dělám něco – mám k tomu důvod. Neznamená to však, že charaktery zde nehrají roli, naopak jsou docela pěkně, i když spíš jen náznakově, vykreslené a na princi Chagumovi je časem jasně znát i vývoj osobnosti. Z hlavního hrdiny se tak stává docela příjemná postava, a to taky není úplně běžné.

Moribito Moribito Moribito

Přiznám se, že si nejsem tak úplně jistá, co bych Seirei no Moribito vytkla. Příběhový přeborník to sice není, ale možná právě ta jeho jednoduchost zkrášlená příjemnými sytými barvami s propracovanými detaily a hudbou, která vás vtáhne do svých hlubin, je to, co mě na něm uchvátilo. Zdá-li se vám, že anime přechvaluji, podívejte se sami a zhodnoťte.
Musím upozornit, že s anglickými titulky ho jen těžko seženete. Dá se, ale je to složité, protože Moribito je lincencované, kde se dá. Zkuste tedy spíše český (a mj. i velmi kvalitní) překlad od ToTanu, který má navíc i lepší kvalitu videa než většina dostupných vydání v angličtině.
Kdyby vás pak zajímal původní příběh, jedná se o román z pera paní Uehashi Nahoko, součást delší série nazvané Moribito (Ochránci).

Moribito Moribito Moribito

3 komentáře u „Seirei no Moribito“

  1. Moribito som videla pred dvomi rokmi a úplne s tebou súhlasím! nádherná grafika aj hudba, ani pomalý dej v istých pasážach neodradí od pozerania. ToTanov preklad sa mi veľmi páčil pri tomto anime, zohnali výborný Raw a titulky rozhodne nie sú odfláknuté ^^ v anime sa mi veľmi páčila pesnička o Nadži (tak sa volal ten volavkovitý vták, že?) a sountracková skladba Karu! ^^ docela ma v anime pobavila stará šamanka :D čo sa týka openingu, ten bol pekný, len mne osobne tam tá angličtina do takéhoto doslova ázijského anime nesadla… ale to je otázka vkusu však :) ale ending bol krásny

    OdpovědětOdpovědět
  2. Písnička o Nadži je super, když tak koukám na ten přepis, to ToTanu asi dělám blbou reklamu, když v článku používám eng transkripci, že? :P No, snad nikoho neubyde… :)
    Zamýšlet se nad angličtinou mě ani moc nenapadlo, ale něco na tom bude. Ale zase je to jeden z nejkvalitnějších openingů, co jsem u anime slyšela. A kupodivu většina těch lepších je skutečně aspoň částečně anglicky (poslechni si třeba jen opening k Eden of the East – mimochodem, nevím sice, jak jsou na tom statistiky obecně, ale mezi mými známými rozhodně jedna z nejlépe hodnocených anime písniček vůbec). A Hyde, jakožto jeden z mála Japonců, co opravdu anglicky umí a mají i celkem slušnou výslovnost, se taky chce předvést, no.

    OdpovědětOdpovědět
  3. Ok, my bad, byla jsem upozorněna na osudovou mýlku, co se openingu k Edenu týká, chybí mi základní vzdělání – ale asi nejsem sama. No, i tak je to jeden z nejlépe hodnocených openingů – západ asi pořád raději hudbu, co je mu bližší… :)

    OdpovědětOdpovědět

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *