Gravitation

Gravitation

Mít talent je přirozené, že? Každý má talent, to je nezpochybnitelný fakt, ovšem záleží na tom, jaký talent.
Představte si, že jste čerstvě nalezená hvězda hudební scény a máte před sebou velkou a slavnou kariéru. Umíte výborně zpívat, hrajete na klávesy, jste plni nadšení a očekávání a před vámi je koncert, na kterém ukážete těm tupohlavcům dole, že za něco stojíte.

Je tu ale jeden háček. Když se chcete účastnit koncertu, musíte mít co zpívat. Potřebujete písničku. Copak melodie, ta se dá dohromady okamžitě, ale vy potřebujete složit text. Svému nejlepšímu příteli a kytaristovi tedy řeknete, že se na vás může spolehnout a že talent je věc, která je každému jedinci tohoto světa přirozená. V půlce skládání zamilovaného textu se ale zaseknete a nevíte, jak dál. Teď si představte, že jdete večer domů, celí unavení z toho věčného rýmování a skládání, přemýšlíte nad svým výtvorem, a jak tak přemýšlíte, tak vám najednou vítr vezme papír s tím, co už jste stvořili, z rukou a zanese ho k neznámému vysokému muži, který si ho zvědavě prohlíží. Ještě k tomu vypadá pro své blond vlasy jako cizinec, ve tváři má velmi nepříjemný výraz a kouří. Když si text dočte, nepříjemným tónem se vás zeptá, jestli jste autorem toho textu a vy samozřejmě upřímně odpovíte, že ano. Cizinec se zašklebí, prohlásí, že jste absolutní nula bez talentu, pustí papír dál po větru a bez dalšího slova odejde. No nenaštvalo by vás to? Ano, naštvalo, samozřejmě. A Shinda Shuichiho to naštvalo taky.

Mezi naštváním a naštváním je ale jeden velký rozdíl. Vás by naštvalo, že text, který jste tak pracně dávali dohromady, vám odnesl vítr, musíte tedy začít pěkně znovu. Shuichimu sice už bylo 18, ale srdcem je ještě stále naivní dítě, které nechápe, jak někdo, ač je to cizí člověk, může být vůbec tak krutý a posmívat se jeho snaze. Jenže ouvej, tady se právě projeví první známka toho, že Shuichi už dospívá. Co se škádlívá, to se rádo mívá, a platí to i v případě Shuichiho světlovlasého kritika. Problém je, že Shuichi je první, kdo si toho všimne – a získat si přízeň onoho cizince rozhodně nebude jednoduché.

Gravitation. Mnohými opěvovaný, mnohými kritizovaný shounen-ai muzikál z prostředí nahrávacích studií či davy narvaných sálů. Ještě dlouho poté, co jsem Gravitation viděla poprvé, patřil tento seriál mezi mé úplně nejoblíbenější. Vyniká ve skvělých hláškách, soundtrack, pokud ho neposloucháte popadesáté, také nezní vůbec špatně, a příběh, ač velmi jednoduchý, je poměrně poutavý. Navíc má Gravitation oproti jiným shounen-ai anime jednu obrovskou výhodu. Vystupují zde ženské postavy, vystupují zde hojně a dokonce se párují s chlapci.
Na druhou stranu to, že hlavní hrdina má růžové vlasy, jeho popularitě příliš nepřispívá. Když jsem poprvé spatřila Shuichiho, hlavou mi blesklo „Panebože, já sleduji něco, kde je kluk s růžovými vlasy. Hlavní hrdina má růžové vlasy! Co je to za úchylnost?!“
Divák si dovede zvyknout poměrně rychle, ale musí zkousnout těch prvních pár momentů, kdy si není jistý tím, co vidí. Zkušení anime fanoušci vědí. Já nevěděla.
Co vám ale radím – pokud už se rozhodnete se na Gravitation podívat, rozhodně nedělejte přesně to, co jsem udělala já. Totiž, že si pustíte celý seriál několikrát po sobě. Byla jsem naivní a neměla jsem rozum. Byl jsem mladý a potřeboval jsem peníze, řekl by můj mužský protějšek. Čeho tím docílíte? Začnete ze srdce nenávidět Rage Beat (kterou možná budete nenávidět už při třetím či čtvrtém poslechu). Jakmile uslyšíte jméno Yuki, zatnete pěsti, popřípadě se vám zvedne žaludek. Ještě bych asi dokázala vyjmenovat pár vedlejších účinků sledování. Zkuste to raději jednou nebo alespoň s přestávkou.

Utěšovat se můžete tím, že seriál má pokračování v podobě dvoudílné OVA, je tu ale jeden malý háček. Byla totiž dělaná dříve než seriál samotný, tudíž její příběh závisel na manze a pokud si ji nepřečtete, budete se jen těžko zorientovávat v tom, co se tam vlastně děje. Alespoň částečně. Také si nebudete jistí, jestli vidíte správně, protože barvičky se trochu liší. Je to ale tak, Shuichi má v manze skutečně hnědé vlasy. A také úplně jiný sestřih.
Utěšit se můžete skutečností, že manga u nás právě vychází a pravděpodobně vyjde celá. Těm z vás, kterým se anime líbilo, ale i těm z vás, co jste ho ještě neviděli a máte velká očekávání, doporučuji si mangu přečíst. Veškeré nejasnosti s jejím přečtením mizí a navíc se leckdy i příjemně pobavíte, i když si myslím, že některé scény jsou trochu přehnané a že mi docela stačila ta jemná shounen-ai atmosféra v anime. Opravdu nečekejte, že v manze se skončí jednoduše u polibku. Mohli byste skončit už u první knihy.

Jeden malý tip. Jestli se vám po přečtení první autorčiny poznámky bude zdát, že ta paní mele nesmysly, raději si ty další ani nečtěte.

1 komentář u „Gravitation“

  1. dneska tohle anime budu mít konečně stáhnutý….jupííííí…hurááá…..sem četla mangu…ta mě zaujala na tolik, abych jako správný otaku vzhlédla i anime…..a už se na to nesmírně těším…..dyžtak sem dám další komentář….o tom jak se mi gravitation líbilo :-)

    OdpovědětOdpovědět

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.