Víte, jak to vypadá, když se sejdou na chatu Taylor, Veve a chill a nastane chvilka nudy? Ne? Rozhodly jsme se, že bloggerkám prokážeme velkou službu a uděláme jim morální kodex. Sami můžete posoudit, jestli se nám povedl. Veve, Tay, moc děkuji, tomu se říká týmová práce. :)

Píše se rok 1989, začátek éry Seika (ale moment! Éra Seika? Taková přece neexistuje! Neměla by 1989 začínat Heisei?), japonský lid válčí za svobodu projevu a za zrušení cenzury. V celé zemi platí zákon o kvalitě médií, jehož vynucování má na starosti výbor procházející veškerá knihkupectví a zabavující knihy, které se zrovna nehodí. Ano, všichni dobře známe komunistické metody, které se prosazovaly u nás. Kdo by ale čekal, že toho roku vznikne i jiný zákon, který knihovnám dovoluje mít vlastní ozbrojené jednotky a chránit i zakázané knihy? Pěkná blbost, řekl by si někdo. Dokud by se nepodíval na wikipedii, kde jasně stojí, že tento příběh byl inspirován skutečnou událostí.