raethai_cover_v02

Raethai – kapitola čtvrtá: Nová rodina

Dny před Raethai utíkaly jako voda. Bílý Průsmyk byl město plné života a navzdory válce, která zuřila venku za jeho zdmi, byli místní lidé sdílní a překvapivě důvěřiví. Anebo prostě usoudili, že nemají co ztratit, což byla možná v období války pravda. I přesto se zde našlo několik pletichářů a v hostincích a putykách nikdy nebyla nouze o drby.

číst dál »

raethai_cover_v02

Raethai – kapitola třetí: Nový život

„Takže?“ ptal se jí muž. Raethai mu zdánlivě bezostyšně pohlédla do očí. V mdlém světle několika svící nebyla schopná určit jejich barvu. Viděla jen, že ji pronikavě sledují, plné očekávání a podráždění. Jeho výraz byl téměř uhnaný, jako by ho neustále něco pronásledovalo. Nebo se možná celý svůj život hnal za kořistí. V každém případě to byl pohled plný jakési zvířecí divokosti, kterou nedokázala pojmenovat.

Co mu tak říct? Pravdu? Nebo lhát? Ze včerejší noci si příliš nepamatovala, ale vzpomínka na prostovlasého muže s lahví piva v ruce jí napověděla, že tam venku se toulá ještě někdo, kdo by mohl vypovídat.

číst dál »

raethai_cover_v02

Raethai – kapitola druhá: Argoniánské pivo

Cesta do Vorařova ubíhala svižně, a než se Raethai nadála, otevřelo se před ní rozlehlé údolí, jehož středem protékala divoká říčka. V dálce mezi větvemi borovic zahlédla mechem pokrytou kamennou strukturu ochranného valu a střapaté doškové střechy. Pohled na civilizaci naplnil její oči nadějí. Odhodlaně vykročila dál.

Když jí cestu zastoupili dva vlci, jen si zhluboka povzdechla a vystřelila jim vstříc plamen ohně. Jejich kvílení ji drásalo do uší, ale brzy utichlo a vzduchem se rozléhalo už jen šumění vody. Raethai se sebezapřením odvalila vlčí těla z cesty a zamířila rovnou k řece, aby ze sebe smyla pot a špínu.

číst dál »

raethai_cover_v02

Raethai – kapitola první: Útěk z Helgenu

Poslední dobou jsem se dost sblížila s českou Skyrim komunitou, kde se rozjel takový trend sdílet příběhy svých postav ve Skyrimu, a tak jsem se k němu připojila i já. A protože jsem si říkala, že se možná najde i někdo další, kdo by si ten můj malý brak chtěl přečíst, dávám ho k disposici. Jen prosím, nečekejte od toho žádné veledílo. Píšu to mezi prací na koleni, je to sesmolené narychlo a moc to po sobě nečtu. Konstruktivní kritiku samozřejmě ráda přijmu, ale hlavně nemějte žádná očekávání. :D

Pozn.: Questy a dialogy jsou upravené mým potřebám a občas se v mém dílku možná vyskytne i postava z jiného příběhu. :)

číst dál »

Už to není, co to bývalo

Potřebuju se vypsat. Chcete-li si přečíst shitload of text o tom, jak je mi smutno a jak „už to není to, co dřív“, tak směle do toho. Nechcete-li, nečtěte. Případné empatické komentáře ocením, za ty apatické vás možná pošlu někam. ;)

Takže tedy… je mi smutno. Mám docela dobrý život, milého přítele, víceméně všechno, co by si tak normální člověk mohl přát, ale stejně je mi smutno. Proč?

Začnu tím, že vysvětlím, kdy mi bylo dobře.

číst dál »

Kuřecí prsa na medu s tzatziki omáčkou

Když jsem toto jídlo zkoušela poprvé, šlo o pouhý pokus, neboť přítel chtěl „kuřecí na sladko s česnekem a s tzatziki“, že ho prý měl v hospodě a hrozně mu chutnalo. Když jsem se ptala, co v tom všechno bylo, bylo mi řečeno, že byl opilý a nepamatuje si to. Takže jsem zkusila něco naslepo a vyšlo z toho jídlo natolik dobré a ještě snadné, že jsem se jím začala všude chlubit. Několik lidí včetně mojí maminky pak chtělo, abych recept zveřejnila. Tady je. :)

číst dál »

butthurt

My nepřizpůsobiví aneb o internetovém žargonu

Vývoj jazyka je dnes, v době internetu, rychlejší než kdy dřív. Jazyk se vždycky vyvíjel, slova se přejímala a vznikala hromada slov nových. Přesto si troufám tvrdit, že spád, jaký tento vývoj nabral v posledních několika letech, nikdy dřív žádný jazyk nezažil. Jistě se teď ptáte, co myslím tím „jazyk“. V tomto případě je to ovšem velice těžké určit. Většina internetového žargonu pochází z angličtiny, ale přenáší se z ní do všech možných světových jazyků, které se aktivně používají na internetu – tudíž i do češtiny.

Jakožto člověk, který je na internetu poměrně aktivní, se s internetovým žargonem setkávám ve svém každodenním životě a jistou jeho část aktivně používám. I přesto je pro mě do značné míry španělskou vesnicí a čím dál více zjišťuji, že se nestíhám přizpůsobovat a mí internetoví přátelé mě mají za totálního neznalce a asociála, když zjistí, že neznám něco, co oni běžně používají. Internetová mluva se navíc strašně rychle mění, takže když si na nějaké to slovíčko zvyknu, brzy zjistím, že už je zase z módy. Proto jsem se rozhodla napsat na toto téma článek a podělit se o své postřehy v oblasti jazyka uživatelů internetu.

číst dál »

Neverwhere_v02

Neil Gaiman: Nikdykde

Poslední dobou mám celkem čtecí horečku. Je to i tím, že dojíždím do školy hodinu tam a hodinu zpět, takže mám na čtení spoustu času. Několikrát už jsem si říkala, že na něco napíšu recenzi, ale nikdy jsem se k tomu nedostala. Nikdykde však vyhrálo jackpot, a tak jsem se rozhodla, že na něj recenzi napíšu, protože mi za to jednoduše stojí. Tady je. :)

Byl jednou jeden pán jménem Richard Mayhew. číst dál »

AkiconLogo

Akicon 2014

Tak jsem se po dvou letech zase ukázala na Akiconu. Akicon 2013 jsem logicky vzhledem k mému studijnímu pobytu v Japonsku musela vynechat, stejně jako Animefest 2014. Na Natsuconu 2014 jsem sice byla, ale po krátkém rozmýšlení jsem došla k názoru, že nemá moc cenu psát report z conu, kde se toho vlastně moc nestalo. Snad jen stojí za zmínku, že Sykyho přednáška byla hrozně fajn a Alien211 je bezva člověk, ale jinak ke conu samotnému moc co říct nemám. Jen ještě avízuji, že příští rok Yakuza nejspíš kvůli malému zájmu nebude, ale pokusíme se vymyslet nějakou novou zajímavou hru. :) No a teď už k Akiconu, který mi letos za report rozhodně stojí, protože jsem pro změnu strávila značný čas na programové části conu a rozhodně toho nelituji. Jeho kvalita byla totiž skutečně vysoká. :)

číst dál »

Papriková zahrádka

u božího hovádka